Zákon o soukromé bezpečnostní činnosti ANO nebo NE?

Aktualizace: bře 24

Dne 27.4.2020 Ministerstvo vnitra předložilo zákon o soukromé bezpečnostní činnosti a změně souvisejících zákonů pod č.j. OVA 421/19.

Návrh zákona je v předkládané podobě pouze regulační normou (výkon bezpečnostní činnosti na základě licence udělované MV ČR, stanovení podmínek pro získání licence, dozor a dohled nad činností soukromých subjektů v odvětví, přestupky) pro subjekty podnikající v odvětví, vychází však ze stavu oboru kolem roku 2011 (viz. např. stanovisko předsedkyně LRV ze 14.4.2020). K návrhu zákona měli v průběhu připomínkového řízení zásadní připomínky sociální partneři, kdy nebyly všechny připomínky řádně vypořádány.

Zákonný rámec požadavků na zdravotní způsobilost i fyzickou zdatnost by měl být jednoznačně vymezen v zákoně nikoli pouze vágně nastíněn v návrhu vyhlášky.


Cíl zákona mimo jiné předpokládá zvýšení kvality poskytování služeb, kdy v rámci důvodové zprávy jsou uváděny „Excesy“ ve formě fyzického „násilí“ v supermarketech nebo na sportovištích - Zákon i důvodová zpráva však zcela vynechává klíčové složky práce zaměstnanců ostrahy a to je zejména správná komunikace, empatie a volení správných postupů včetně využití moderních technologií, které často předejdou „fyzickému“ řešeni konfliktu.

Zákon se také zásadně dotkne cca 15 000 zaměstnanců osob se zdravotním postižením, kteří v této oblasti vykonávají činnost a to nejen na pozicích operátor nebo vnitřní recepce.

Další ohroženou skupinou budou osoby starší, které nemusí a pravděpodobně nesplní s ohledem na svůj věk zejména fyzickou zdatnost.

V této souvislosti je třeba upozornit na demografický vývoj v ČR, kdy společnost „stárne“ což je jedním z důsledku nedostatku pracovní síly obecně a i v této oblasti.

Důvodová zpráva uvádí, že počet specifické skupiny nelze odhadnout resp. bude zjištěn po 12 měsících přechodného období, kdy fyzické osoby spadající do této skupiny nesplní zdravotní a zejména fyzickou způsobilost.

Předkladatel tedy počítá přímo v důvodové zprávě s tím, že se změna dotkne specifické skupiny a jeho tvrzení je tak přímo v rozporu s dopady uvedenými v části RIA (Regulatory Impact Assessment – lidskou řečí zkoumání toho, jak nás všechny ovlivní přijímaná legislativa).

Zároveň s výše uvedeným tvrzením nelze souhlasit i z důvodu, kdy jen na chráněném trhu práce působí cca 15 000 zaměstnanců OZP v této oblasti; předkladatel však se touto skutečností při zjišťování dopadů na specifické skupiny nezabýval (např. Asociace zaměstnavatelů zdravotně znevýhodněných)

Domníváme se, že důvodová zpráva se také řádně nevypořádává s vyčíslením administrativní zátěže provozovatelů bezpečnostní činnosti, kdy dle našeho názoru tato bude výrazně vyšší a to zejména ve fázi implementace zákona.

Jako příklad lze uvést stanovení náležitostí smlouvy o zajištění výkonu SBČ (§ 54 odst. 1 písm. a) Návrhu), kdy tento uvádí mezi povinnými náležitostmi smlouvy ujednání stran o to jejich postavení při zpracování osobních údajů. Provozovatelé budou nuceni provést revizi smluv a jejich aktualizaci, což pro společnosti bude nepochybně znamenat nemalou administrativní zátěž. U společností, které nezaměstnávají podnikového právníka, bude zpracování aktualizovaných vzorů a případná úprava stávajících smluv znamenat další náklady na externí právní služby.

Dopady na straně státu 35 mil resp. 23 mil/rok.

Dopady na nezaměstnanost specifických skupin.

V případě ztráty zaměstnání cca 20 000 osob (část OZP/část starších osob) lze dopady na státní rozpočet předpokládat ročně ve výši 4,1 mld Kč (207 000Kč/rok/1nezaměstnaný).

Další dopady lze očekávat zvýšením počtu zkoušek zejména fyzické zdatnosti u profesí, kde to není jak praxe ukazuje, nezbytně nutné.

Dopady lze očekávat i v souvislosti s možným propouštěním a vypořádáním pracovněprávních vztahů.



Vzhledem k výše uvedenému a ke stanovisku odborné veřejnosti se jeví jako vhodné zákon v této podobě neprojednávat v PSČR a vrátit k přepracování.

Případně přerušit projednávání.

Nadto je potřebné upozornit, že požadavky na výkon a postavení soukromé bezpečnosti se v souvislosti s pandemií COVID-19 zcela jistě budou měnit a není tak vhodné v této fázi zákon přijímat.

Tento příspěvek do blogu čerpá z konkrétních připomínek pracovní skupiny Asociace zdravotně znevýhodněných. Naše společnost je členem této asociace a velmi aktivně se podílela na nedávné diskuzi uvnitř Asociace.

Chtěl bych ještě laické i odborné veřejnosti připomenout velmi zajímavý fakt, že naši sousedé Německo a Rakousko nemají soukromé bezpečnostní činnosti zákonem upraveny.

S případným přijetí zákona se naše společnost bude muset vypořádat a vypořádá. Nicméně vzhledem k výše uvedenému se kloníme spíše k vrácení a přepracování návrhu zákona o soukromé bezpečnostní činnosti, případně tuto oblast neupravovat tak jako je tomu v sousedním Německu nebo Rakousku.

Vladimír Babnič

Jednatel HLS SECURITY AGENCY s.r.o.

Člen AZZP


35 zobrazení0 komentář

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše
HLS Vaše bezpečnostní agentura

© 2020 HLS Bezpečnostní agentura

Všechna práva vyhrazena.

www.hls.cz

  • Facebook

Plzeňský kraj, Česko